Axayacatl
gigatos | 25 ledna, 2022
Souhrn
Axayácatl (-tl, přípona“) (1450-1481) mexický huey tlatoani, nástupce Moctezumy I. a otec Moctezumy II. Jeho jméno souvisí s pojmem „vodní maska“, jezerní hmyz z čeledi Corixidae, z jehož vajíček se připravuje jídlo ahuahuatli, kdysi běžné v mexickém údolí.
Přečtěte si také, zivotopisy – James Dean
Raná léta
Axayacatl byl synem princezny Atotoztli II. a jeho bratrance, prince Tezozómoca, syna Itzcóatlova, vnuka Moctezumy Ilhuicamina a Itzcóatla.
Byl nástupcem Moctezumy, jeho bratry byli huey tlatoani Tízoc a Ahuízotl. Strýc huey tlatoaniho Cuauhtémoca a otec Moctezumy Xocoyotzina a Cuitláhuaca.
Přečtěte si také, zivotopisy – Tizian
Příchod k moci
V mládí si svými vojenskými schopnostmi získal přízeň významných osobností politiky rodící se říše, jako byli Nezahualcoyotl a Tlacaélel, a tak po Moctezumově smrti nastoupil na jeho místo, přestože byl nejmladší z jeho bratrů, což vedlo k občasným konfliktům s nimi.
Přečtěte si také, zivotopisy – Eugène Atget
Občanská válka proti Tlatelolcu
Za jeho vlády byl v roce 1473 Moquihuix tlatoani z Tlatelolca obviněn, že špatně zachází s jednou ze svých manželek, příslušnicí mexické šlechty, a uzurpuje si moc, takže mu Tenochkové vyhlásili válku a došlo ke krvavé bitvě, v níž se Tlatelolkové, kteří prohráli, zabarikádovali ve svém Templo Mayor, odkud byl Moquihuix, poražený a zabitý Axayácatlem, svržen ze schodů. Skutečným motivem konfliktu s jejich sousedem a nejbližším spojencem byl obchod, který ovládali Tlaltelolkové. Tato událost způsobila ztrátu autonomie Tlatelolca a byly na něj uvaleny vysoké tributy i mexický vládce.
Přečtěte si také, zivotopisy – Lev III.
Dominance nových území
V roce 1475 se Matlatzinca v provincii Cuetlaxtlan vzbouřila a Axayácatl si ji musel znovu podrobit. Matlatzinca byla dominantním jazykem ve státě Mexiko, ve východním Michoacánu, severním Guerreru a v části Morelos. Dobytí Axacáyatlu mělo ve středním Mexiku významné důsledky, protože jazyk matlatzinca začal upadat na úkor nahuatlu.
Axacáyatl podnikl i další dobyvačné výpravy, ale neuspěl proti organizovaným Purépechům (Taraskanům), kteří v roce 1470 postoupili se svými vojsky do středu dnešního Mexika, a tak se Axacáyatl rozhodl zahájit proti nim ofenzivu. Vojenské tažení začalo dobře, v roce 1477 dobyli několik měst v údolí Toluky, ale někdy mezi lety 1478 a 1479, když postupovali proti poslednímu městu, které jim stálo v cestě, Xiquipilcu, narazili na zuřivý odpor Purepechů: 10 000 jejich bojovníků proti 24 000 Aztéků. Bitva u Taximaroa zuřila celý den, Purepechové neustoupili a padlo mnoho mexických šlechticů i orlích bojovníků Trojspolku. Sám Axacáyatl byl vážně zraněn do nohy, načež po měsících marného zotavování zemřel zpět v Tenochtitlánu.
Porážka Mexiků byla drtivá a jen několika tisícům přeživších se podařilo vrátit do Tenochtitlánu – asi 20 000 jich bylo zabito nebo zajato, potupně uprchli a byli pronásledováni Purepechy až do Toluky. Aztékové už nikdy nepodnikli další velké dobyvačné tažení proti Purepechům. Axayácatl se ze své ponižující porážky už nikdy nevzpamatoval a v roce 1480 se mu podařilo dobýt pouze sedm hlavních měst provincie Tochpan (dnes Tuxpan, Veracruz).
Na trůně ho vystřídal jeho starší bratr Tízoc Chalchiuhtlatona.
Přečtěte si také, zivotopisy – Danny Aiello
Axayácatl v umění
Jako všichni šlechtici té doby měl Axayácatl nejlepší vzdělání a zajímal se o vědu o čase i o poezii. Nechal vytesat Sluneční kámen a složil nejméně dvě básně, jednu s názvem Ycuic Axayacatzin, Mexico Tlatoani (Píseň Axayacatla, pána Mexika), obranu proti svým kritikům a bratrům, a Huehue cuicatl (Píseň starších), nářek nad svou porážkou od Purepecha.
Zdroje
