Meneláos

Mary Stone | 9 května, 2023

Souhrn

Menelaos (starořecky Μενέλαος

Mládež

Menelaos je synem Atrea a Eropy, jeho první ženy, kterou zavraždil po jejím milostném poměru s Atreovým bratrem Thyestem. Menelaos vyrůstá se svým bratrem Agamemnonem, jejich sestrou Anaxibií a Aegistem, který se vydává za jejich nevlastního bratra. Aegisthus je ve skutečnosti synem Thyesta, který znásilnil Pelopii, svou vlastní dceru.

Sedm let po Aegistově narození se Agamemnón a Menelaos na Atreův příkaz vydají do Delf, aby našli svého strýce Thyesta. Thyestes je náhodou zajat a odvezen zpět do Mykén. Po Thyestově návratu Aegisthos Atrea zavraždí a Thyestes se zmocní mykénského trůnu, čímž donutí Agamemnóna a Meneláa odejít do vyhnanství: jsou postupně svěřeni králi Sikionů Polyfidovi, který je svěří Oeneovi Aetolskému. Jako dospělí se vracejí do své vlasti, svrhnou Thyesta a donutí ho k vyhnanství – ten prchá na Kythéru. Oba bratři si berou za manželky dcery spartského krále Tyndarea: Agamemnón si bere Klytemnestru poté, co zabil jejího prvního manžela (Tantala, syna Thyestova) a jejího novorozeného syna. Menelaos si po soutěži bere Helenu.

Manžel Heleny a král Sparty

Helena byla dcerou Lédy a Dia; jejím domnělým otcem byl Lédin manžel Tyndarus, spartský král. Když byla Helena dost stará na to, aby se mohla vdát, byla tak krásná, že se o její ruku ucházeli všichni náčelníci Řecka; Apollodór napočítal 31 nápadníků. Před tímto davem se Tyndare obával, že pokud si jednoho z nich vybere, ostatní se vzbouří. Odysseus mu však slíbil, že pod podmínkou, že mu pomůže získat Penelopinu ruku za ženu, mu poskytne prostředky k odvrácení případných nepokojů. Tyndare souhlasil a Odysseus navrhl, aby všichni nápadníci složili přísahu, totiž že budou bránit vybraného manžela, kdyby se mu kvůli sňatku stala nějaká křivda od jiného. Tyndare tedy přiměl nápadníky k přísaze; vybral Menelaa jako manžela Heleny a získal od Ikaria ruku Penelopy pro Odyssea. Když byli Tyndareovi dva synové, Kastor a Pollux, zbožštěni, přivedl Tyndare Menelaa do Sparty a dal mu spartský trůn. Hésiodos vypráví, že Menelaos byl vybrán kvůli svému bohatství.

Ze svazku Heleny a Menelaa vzešli Hermiona a Nikostratos. Menelaos měl však i další děti: Menelaos měl ještě další děti: Megapenthese se svou otrokyní Piéris a Xenodama s nymfou Knossií.

Podvedený manžel

Paris, kterému Afrodita slíbila Helenu, odplouvá do Řecka, kde je ve Spartě dobře přijat Menelaem a poprvé spatří Helenu. O devět dní později musí Menelaos odjet na Krétu, aby se zúčastnil pohřbu svého dědečka Katrea. Nařídí Heleně, aby udělala vše, co je v jejích silách, aby se zalíbila jejich trojskému hostu… Ještě ten večer Afrodita oba milence znovu spojí, ti však druhý den uprchnou a ukradnou většinu Menelaova majetku. Iris přichází Menelaa informovat o jeho neštěstí. Odchází si promluvit se svým bratrem Agamemnonem a moudrým Nestorem a všichni tři se rozhodnou shromáždit všechny achajské náčelníky a připomenout jim přísahu Tyndare, aby zahájili rozsáhlou vojenskou výpravu proti Tróji. Menelaos se vydává na cestu ke svým spojencům, aby shromáždil co nejvíce řeckých bojovníků, ale někteří králové se zdráhají, například Odysseus, který předstírá, že je blázen, a Kypručan Kyniras, kterému se podaří uniknout lstí.

V achajském vojsku se Menelaovi podaří shromáždit šedesát lodí plných bojovníků ze Sparty, Fary, Mesy, Brysaea, Augea, Amyklaea, Helose, Laa a Oetile.

Trojská válka

Než se celá řecká armáda vylodí, jsou Odysseus a Menelaos vysláni na velvyslanectví, aby se přihlásili o Helenu a pokusili se zastavit nepřátelství. Trójané však na naléhání Antimacha odmítnou a dokonce se pokusí vyslance zabít. Odysseus a Menelaos mohou díky Antenorovi odejít.

Iliada obšírně popisuje jeho souboj s Parisem. Když Menelaos spatří svého soupeře v boji, vrhne se na něj jako lev, ale Paris uteče a je tvrdě pokárán Hektorem, který mu vyčítá zbabělost poté, co vyvolal válku. Paris pak souhlasí se soubojem s Menelaem, jehož odměnou je Helena, která ukončí nepřátelství. Aby Priam zaručil osud souboje, opouští bezpečné město Pečetní branou a vydává se na pláň střetnutí. Menelaos rychle přemůže Parida, ale jeho kopí se zaboří do soupeřova štítu a zlomí mu meč. Poté se Parida zmocní a táhne ho za přilbu zpět do svého tábora, když vtom Parida osvobodí Afrodita tím, že mu rozváže řemínek na bradě a svého chráněnce zvedne do oblak. Krátce nato Pandaros díky Athénině ochraně jen lehce zraní Menelaa; toho vyléčí Machaón.

Menelaos bojuje pod ochranou dvou bohyň: Héry a Athény. V bitvě zabije osm trojských bojovníků: Menelaos se v boji o trůn střetává se Scamandriosem, Pylemenem, Pisandrem, Dolopsem, Thoasem, Euphorbií, Hyperenorem a Podesem. Jeho aristia se odehrává v XVII. kánonu, ale zabije mnohem méně bojovníků než hlavní hrdinové. Řadí se za Achilla (72), Patrokla (54), Teukrose, syna Telamonova (30), Ajaxe, syna Telamonova (28), Leita (20), Dioméda (18), Agamemnóna (16), Ajaxe, syna Oileova (14), Idomenea (13) a Odyssea (12).

Patroklova smrt se ho obzvlášť dotýká. Jako první z řeckých bojovníků běží k tělu, které brání v Euforii. Na hrách oslavujících Patroklův pohřeb se Menelaos účastní závodu vozatajů. Skončí za Diomédem a Antilochem, Nestorovým synem, který ho lstí předstihl. Po dojetí vyzve Antilocha na souboj o druhé místo, ale po Antilochově omluvě ustoupí a nakonec se své ceny vzdá. Vyhrál závod v hodu oštěpem.

Je jedním z hrdinů, kteří proniknou do nitra trojského koně, a poté se spolu s Odysseem dostane do Deifobova paláce (Helenina nového manžela po Parisově smrti) díky Heleně, která otevře dveře a najde svou ženu. Ačkoli ji chce Menelaos v tu chvíli zabít, tváří v tvář půvabům své ženy, kterou nakonec odvede s sebou, brzy ustoupí.

V příběhu Plenění Tróje od Arktinose z Milétu zabije Meneláos Deifoba a vezme si zpět svou ženu Helenu. Ajax, syn Oileův, odvleče Kassandru z Athénina chrámu a znásilní ji; bohové ho chtějí potrestat tím, že ho promění v kámen, ale Ajax se uchýlí do Athénina chrámu. Později, když se Řekové vrátí domů, ho Athéna nechá zabít na moři. Neoptolemos zabije Hektorova syna Astyanaxe a jeho ženu Andromaché zajme. Řekové obětují Priamovu dceru Polyxenu u Achilleova hrobu, aby uklidnili jeho rozhněvaného ducha.

Aristoteles se podivuje, že Homér nikde v Iliadě nezmiňuje konkubínu, která by spala s Meneláem, ačkoli ten dával ženy všem, dokonce i Nestorovi a Fénixovi, svým stařešinům. Podle Aristotela tyto dvě postavy v mládí téměř nevystavovaly svá těla výstřelkům opilství ani poruchám zrozeným ze smyslnosti či obžerství, takže si zcela přirozeně zachovaly velkou vitalitu až do vysokého věku, pokud si lze myslet, že Sparťan si Heleny, své zákonité manželky, velmi vážil.

Návrat

Po vyplenění Tróje se Menelaos pohádá se svým bratrem, protože řekne Achajcům, aby se okamžitě vrátili domů, zatímco Agamemnón chce nejprve obětovat bohům. Menelaos odjíždí domů jako jeden z prvních v doprovodu Nestora a Heleny. Zastaví se u mysu Sounion, aby pohřbil svého lodivoda, pak Zeus vyvolá bouři, která pošle některé lodě na Krétu a Menelaovu loď k pobřeží Egypta. Jeho zpáteční cesta trvala 8 let v zemích východního Středomoří (Kypr, Libye, Fénicie) a zejména v Egyptě. Jeho lodivod Canopos je pohřben na ostrově Canopus. Eurípidés ve své tragédii Helena píše, že našel skutečnou Helenu, která se po celou dobu trojské války držela stranou konfliktu; Dion z Prus na to naráží ve své XI. rozpravě. Hérodotos uvádí, že Menelaos Helenu bezohledně odvedl od jejích hostitelů. Jeho poslední zastávkou je ostrov Faros, kde je na dvacet dní zablokován bohy. Bohyně Idothea mu poradila, aby zajal svého otce Protea k výslechu. Menelaos a jeho společníci se pomocí lsti zmocní boha, který se nejprve promění v několik zvířat a pak Menelaovi sdělí, že pokud se chce vrátit domů, musí nejprve obětovat Diovi, jak měl učinit před odchodem z Tróje. Proteus ho také informuje o smrti jeho bratra, kterému před odplutím vztyčí kenotaf. Poté bezpečně dopluje k řeckému pobřeží.

I když byl návrat dlouhý, byl méně obtížný než Odysseův: Meneláos se vrací domů s lodí plnou zlata a darů. Do Sparty se vrací ve stejný den, kdy Orestés zavraždí svou matku Klytemnestru a Aegista. Poté žije v klidu s Helenou ve svém paláci uprostřed pohádkových pokladů, které přivezl ze své cesty. Později přijme Telemacha, který přišel hledat informace o svém otci Odysseovi. Telemachus přijíždí do Sparty v den, kdy se koná dvojí svatba Hermiony s Neoptolemosem, synem Achilla a Megapenthea, s dcerou spartského alektora. Menelaos zaslíbil Hermionu Achillovu synovi na konci trojské války, ačkoli byla od dětství zasnoubena Oresteovi. Ten zabil Neoptolema, aby Hermionu konečně získal zpět.

V Odyssei Proteus prorokuje, že Meneláa zavedou bohové na Elysejská pole. Pozdější legenda vypráví, že Menelaos a Helena byli v Tauridě upáleni Ifigenií.

Homérova epiteta

Homér v Iliadě a Odyssei používá pro Meneláa tyto epitety :

Fyzický portrét

Jeho fyzický vzhled je stejně působivý jako u většiny řeckých hrdinů. Anténor na něj vzpomíná, když přišel do Tróje s Odysseem: „Když se oba vmísili mezi shromážděné Trójany, byl Menelaos vyšší postavy; když se však posadili, Odysseus se zdál být majestátnější. Homér trvá na světlém odstínu jeho vlasů (v celé Iliadě a Odyssei je to nejčastější přívlastek), které pravděpodobně nosí dlouhé jako ostatní Řekové, což mu dodává vzhled lví hřívy.

Homér zmiňuje Menelaova „silná stehna“ a „krásné kotníky“ a přirovnává jeho stehna ke slonovině.

Morální popis

Ve výběru epitet Homér zdůrazňuje Menelaovu válečnickou povahu („miláček Áresův“, „jako Áres“, „dobrý v metání válečného pokřiku“, „proslulý svým kopím“, „udatný“). V boji se skutečně drží, je dokonce přirovnáván ke lvu, když vidí Parida v jeho sevření, a byl by svého soupeře zabil, kdyby nezasáhla Afrodita, ale je pravda, že Paris je poměrně slabý bojovník, což umožňuje jeho bratru Hektorovi, aby ho pokáral.

Menelaos se projevuje jako lehkomyslnější, než si zaslouží: když se chce sám postavit Hektorovi, musí ho jeho bratr uklidňovat, protože jeho porážka se zdá být jistá, a když Diomédes hledá jiného hrdinu, který by pronikl k Trójanům, Agamemnón se stále bojí o jeho život.

Jeho úroveň bojovníka se tak zdá být průměrná, vysoko nad průměrem bojovníků, ale nedosahuje úrovně těch nejlepších. Apollón se rozhodne Hektora popudit tím, že se mu vysměje za to, že ustoupil před Meneláem, bojovníkem, který byl „dosud bez síly“. Tuto průměrnost komentoval už v antice Platón v Hostině.

Jeho hlas má určitou sílu, protože jeho válečný pokřik je prý „slavný“. Vyjadřuje se dobře a jasně, ale nedosahuje výmluvnosti Odyssea, který své posluchače uchvacuje.

Obecněji řečeno, navzdory své hlavní roli při vzniku trojského konfliktu hraje Menelaos vedle svého bratra a ostatních hrdinů vedlejší roli. Je pravda, že mezi achajskými králi není ani největší (tím je Agamemnon), ani nejsilnější (Ajax), ani nejstatečnější (Achilles), ani nejprohnanější (Odysseus), ani nejmoudřejší (Nestor). Na rozdíl od ostatních hrdinů, kteří dlouho dumají nad svou záští, se Menelaos také rychle ohradí proti tomu, že ho Antilochos podvedl při závodě vozatajů, a po několika pěkných slovech mu téměř okamžitě odpustí. Tato „měkkost“ charakteru byla často zaznamenána, spojována s věčnou vedlejší rolí.

Jeho postavení ztěžuje i nevyhnutelný výsměch jeho situaci. Je jedním z nejznámějších podvedených manželů v literatuře a stejně jako v pozdějších stoletích se mu tehdejší Řekové rychle vysmívali. Hypenor zaplatil životem za to, že ho zesměšnil jako „nejpotupnějšího z Řeků“. Menelaos si po celou dobu konfliktu nese vinu za to, že Řeky zatáhl do tohoto strašného a potupného dobrodružství. Dalším příkladem je jeho shledání s Helenou: po krátkém výbuchu hněvu je téměř okamžitě okouzlen jejími půvaby. Poté s nečekanou lehkostí pro válečníka v Iliadě pokračuje v životě s Helenou. Mezi různými komentátory převládá ironické opovržení.

V Pausaniově době uchovávali Lakedemónci vzpomínku na Menelaův dům: „Za Dromosem, poblíž sochy Herkula, najdete dům, který kdysi patřil Menelaovi a který nyní patří soukromé osobě.“ Poblíž Mykén se v chrámu zasvěceném Héře měl nacházet štít, který Menelaos vzal před Trójou z Eufórie.

Především mu však byl vzdán hrdinský kult v Therapne, městě nedaleko Sparty, kde byl nad jeho hrobem postaven chrám, společný s hrobem Heleny. Jeho kult byl živý ještě ve 2. století, jak uvádí Athenagoras z Athén. Malý zničený antický chrám na kopci Therapnea, 5 km jihovýchodně od Sparty, byl identifikován jako Menelaion, datovaný do 5. století př. n. l. na základě votivních darů Heleně.

Pausaniás také uvádí, že poblíž Gythia existují dvě sochy zasvěcené Praxidice a Thetis, které prý nechal postavit Menelaos naproti ostrovu, kde se do sebe zamilovali Paris a Helena.

Menelaos se objevuje ve většině nesčetných děl založených na trojském cyklu obecně a na příběhu o Heleně zvláště.

Antické divadlo

Menelaos vystupuje v několika antických tragédiích:

Starožitný obraz

Pausaniás popisuje Polygnotův obraz, který je dnes ztracen a který se nacházel v Lesche Cnidiana, budově v Delfách. Vedle, jak se zdá, scény, kde trojskou princeznu Kassandru, tehdy se držící sochy Pallas, ohrožuje Ajax, syn Oileův, jsou Menelaos a jeho bratr Agamemnon, oba s přilbami. Menelaos nese štít s drakem, který se objevil při obětování v Aulidě a který byl pořízen jako zázrak.

Sochařství

V lodžii dei Lanzi na náměstí Piazza della Signoria ve Florencii se nachází slavná sochařská skupina s názvem Menelaos podpírající Patroklosovo tělo. Jedná se o uměleckou rekonstrukci antické busty ze 3. století př. n. l., kterou v 17. století vytvořili Pietro Tacca a Lodovico Salvetti a která byla objevena v Římě v 15. století a je známá pod názvem Pasquino a je k vidění na Piazza Pasquino v Římě.

Opera

La Belle Hélène, opera buffa Jacquese Offenbacha (1864): v souladu s duchem doby je zdůrazněna role Menelaa jako paroháče s malou inteligencí.

Kino

Menelaa ve filmech interpretovali mimo jiné:

Videohry

Menelaos se objevuje jako nehratelná postava ve videohře Warriors: Legendy o Tróji vydané v roce 2011.

Zdroje

1. Ménélas
2. Meneláos
3. Selon certaines traditions, Ménélas, Agamemnon et Anaxibie seraient les enfants de Plisthène, lui-même fils d’Atrée : voir Catalogue des femmes [détail des éditions], fr. 137b Most [lire en ligne].
4. Iliade XVII, 26. Du vers original (en grec ancien ἐν Δαναοῖσιν ἐλέγχιστον πολεμιστὴν), les traductions diffèrent : le plus déshonoré des Grecs traduction Leprévost Hachette 1858 [1] ou le plus lâche des Danaens d’après Leconte de L’isle 1866 Iliade (trad. Leconte de Lisle), ou encore le dernier de tous les Danaens d’après Flacelière, Gallimard, collection la Pléiade 1956. Nous choisissons déshonoré sur le sens généralement reconnu au vers de l’Iliade IV 170 où (en grec ancien ἐλέγχιστος) est habituellement traduit par chargé de honte, ce qui est d’ailleurs le sens donné par le dictionnaire grec-français de A. Bailly [2]
5. Velleius Paterculus, Historia Romana 1,1,3
6. Euripides, Andromache 629-631
7. Homer: Odyssee im Projekt Gutenberg-DE
8. ^ Grimal, s.v. Menelaus.
9. Менелай // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1896. — Т. XIX. — С. 87.
10. Гермиона // Энциклопедический словарь — СПб.: Брокгауз — Ефрон, 1893. — Т. VIIIа. — С. 539.
11. Мифы народов мира. М., 1991-92. В 2 т. Т.2. С.138-139
12. Гигин. Мифы 81